Rozhovor s Radkem Kroutilem

28. 8. 2018

„Osobně se tedy beru jako odchovanec Zichovce, tam se zrodila má láska k fotbalu a nikdy na to nezapomenu“, prozradil Radek Kroutil v rozhovoru, který s ním pro náš web vedl Jiří Kostelecký. Radek po několika letech strávených v SK Kladno přestoupil do SK Slaný, kterému bude chtít pomoci k postupu do divize. V rozhovoru se mimo jiné také dozvíte, jak se Radek ocitl u nás v Zichovci, co ho nyní vedlo ke změně dresu z Kladna do Slaného a jaké jsou jeho nejbližší fotbalové plány. 

 

V roce 2010 vyhrál Radek se zichoveckými žáky okresní přebor.

 

Radku, mohl bys nám shrnout, co tě přesvědčilo změnit divizní dres SK Kladno za SK Slaný?
V první radě najít zpět ztracenou lásku a chuť do fotbalu, to pro mě bylo na prvním místě. Chtěl jsem si znovu fotbal naplno užívat. Také jsem potřeboval vypadnout z kolotoče každodenního dojíždění na tréninky. Byl jsem z toho po těch letech přešlý a tak také to hrálo roli v rozhodování.
 

Jak hodnotíš svoje působení v SK Kladno uplynulou sezonu?
Co chybělo k postupu do vyšší soutěže?

Má sezona byla dost neúplná. Vleklá zranění mě za poslední sezony vyřadila ze hry, většinou o přípravu a tak se pak vždy těžko naskakovalo do rozběhlé sezóny. S podzimem jsem byl herně spokojen, jenže pak mi začaly osobní problémy a fotbal nebyl na prvním místě.
 

Jaké jsou ambice značně posíleného SK Slaný?
Ambice jsou určitě postup do divize. Tu si Slaný určitě zaslouží a já bych byl moc rád, kdybych se na tom mohl svými výkony podílet. Vlastně poslední týmový úspěch, jaký jsem zažil, byl ,,Double“ na Zichovci. Takže touha po postupu je z mé strany obrovská.
 

Za poslední roky se dá říci, že jsi nejúspěšnější mladý fotbalista, který prošel kluby na Slánsku.
Jak hodnotíš zpětně svoje působení ve Viktorce Plzeň a co ti chybělo nebo bys udělal jinak, aby se prosadil v Plzni?

Působení v Plzni hodnotím určitě pozitivně. Byla to skvělá zkušenost a dost mi to ve fotbalovém růstu dalo. Hned další sezonu co jsem se vrátil z Viktorky jsem na Kladně ovládl střeleckou tabulku České Ligy dorostu U19. Když jsi to vezmu zpětně, asi bych neudělal nic jinak, pro odchod jsem se rozhodl z důvodu, že většina kluků, kteří tam se mnou byli v U19 či U20 odcházeli z juniorek do 3. ligových či divizních týmu. Takže jsem se rozhodl jít zpět na Kladno a dostat se hned po dorostu do Kladenského áčka, které působilo v divizi a snažit se prosadit do mužského fotbalu.
 

Můžeš nám říct, jaké podmínky mají obecně mladí nadějní hráči při přechodu z dorostu do vyšších soutěží mužů? Dá se tím uživit nebo stavět na tom?

Tak to určitě záleží na tom, kdo se v jakém klubu nachází. Já jsem měl na Kladně přechod skvělý. Vedení mi ve všem vyhovělo a dost mi to usnadnili. Je to potom příjemný přivýdělek ke studiu a odměna za všechnu tu práci, kterou do toho člověk dal.
 

Bylo někdy období, kdy jsi chtěl s fotbalem na dobro skončit?

Tak to období jsem prožíval poslední půlrok, fotbal mě na Kladně přestal úplně bavit. Začalo to tím, že chodilo málo lidí na tréninky a ty neměly úroveň. Když se tam člověk táhne a zabije tím půlku dne tak to není zrovna příjemný. Fotbal jsem vždy miloval, musel jsem mít míč pořád u nohy a tak to pro mě bylo dost těžké. Nyní ale můžu s radostí říct, že jsem ve Slaném znovu ožil a jsem připraven na každou výzvu.
 

Co bys doporučil mladým fotbalistům, kteří chtějí něčeho dosáhnout? Jsi možná poslední, koho jsem z mladých vídal každý den a za každého počasí na hřišti.
Hlavní je asi chuť se zlepšovat, to jsem měl vždy v hlavě. Snad nebyl den, abych se neproháněl na umělce vedle 3. ZŠ, ať už sám, v dešti, sněhu či 30 stupních. Koukal jsem na videa slavných fotbalistů a představoval si, jak jednou budu na jejich místě. Vše jsem pečlivě trénoval a časem si některé věci zautomatizoval. Talent je potřeba rozvíjet a určitě to nejde jinak než tréninkem a tvrdou dřinou.
 

Radku, koho jsi vlastně odchovanec? Hrál jsi v Rýmařově, v Zichovci, ve Slaném a na Kladně a každý Tě vydává za svého.

Vyrůstal jsem v Rýmařově. Do doby, než jsme se přistěhovali do Slaného, jsem byl brankář, stejně jako můj otec. Táta pracoval v Linetu s kolegy, kteří oblékali dres Zichovce a nalákali ho tam. Takže samozřejmě stejnou cestou jsem se vydal i já. Jednou nám na mistrák ve Švermově nepřijel útočník a postavil jsem se tam já. Nasázel jsem 7 branek a my tehdy vyhráli 7:1. Od té doby góly spíš dávám, než že bych jim zabraňoval. Osobně se tedy beru jako odchovanec Zichovce. Tam se zrodila má láska k fotbalu a nikdy na to nezapomenu.
 

Na Zichovci vítáme, že se pomalu posunuješ zpátky k nám na Stadium u Lesa, ale máš ještě nějaké sportovní ambice, ať už osobní nebo v SK Slaný?

Jak už jsem říkal, v současnou chvíli pro mě šlo především o to vrátit si zpět lásku k fotbalu. Našel jsem si práci a chystám se konečně dostudovat. Každopádně stále mám ambice co nejvyšší. Rád bych se časem prosadil do nějaké nižší soutěže v zahraničí. Vždyť takových případů už bylo viz Jamie Vardy.

 

A tady již aktuálně ve slánském dresu.